Petra Marka jste možná dnes potkali ve Hvězdě, kde uváděl jako tvůrce hudby poměrně radikální experiment nestora českého filmu Jana Němce Heart Beat 3D. O tomhle všestranném hudebníkovi, filmaři a divadelníkovi je v poslední době po zásluze čím dál víc slyšet. Patrně nejznámější je jako lídr elektronické popové kapely MIDI LIDI, ale jako filmař se svým posledním filmem Nic proti ničemu také dostal rychle do centra zájmu médií. Mluví o tom pobaveně, ale zároveň mu řeči o nejlepším českém filmu posledních let trochu šimrají ego.
S kolegou Pavlem Turkem jsme si s ním v hotelu Grand povídali asi tři hodiny: obsáhnout tak široký záběr, jaký jeho tvorba má, by za kratší dobu snad ani nešlo. Tady v Hradišti si na něj vyhraďte páteční odpoledne a večer. Nejdříve ve Slováckém divadle představí komedii Nic proti ničemu. V tradičně depresivním programu v letošních Karlových Varech šlo o jediný film, který jsem viděl a u něhož se celý sál mnohokrát otřásal smíchy. A večer v divadelním stanu se většina herců z tohoto filmu, spadajících do divadelní skupiny Láhor/Soundsystem, ponoří do podobně ďábelsky vtipných improvizačních přestřelek.
Petr Marek je pro rozhovor ideální subjekt ze dvou důvodů. Je vtipný a pohotový a zároveň přemýšlí inteligentně o kontextu své tvorby. Koneckonců také učí na FAMU filmovou řeč a své studenty příliš nešetří. Každý rok se prý na FAMU objeví maximálně jeden nebo dva talentovaní jedinci a je to podle něj tak správně. Marek má vůbec z českých filmařů pořád nejraději Chytilovou a Němce, protože jsou ve prý svých letech pořád ještě nejživější, nejmladší, ve formě a občas nejtvrdší v obsahu. Za jistou neodvahu může podle něj jasná průrva normalizace, kdy se nemohla rozvíjet filmová tradice. Normalizační myšlení podle něj v řadě tvůrců nějakým způsobem ubilo individualismus, ego a jistého ducha. Například na takovém Janu Hřebejkovi je prý vidět, že až v posledních letech se vzpamatovává z letargie a točí odvážnější filmy.
Pořád ale ani vzdáleně tak formálně odvážné jako jsou snímky hosta filmovky Apichatponga Weerasethakula, jehož filmy jsou v programu hlavně v následujících dvou dnech. Petr Marek ho má rád stejně jako já. Chcete-li ho potkat v Hradišti ještě před pátkem, jakákoli projekce filmu tohoto thajského režiséra je docela dobrým tipem.